Nový vzor zatím stíhám jeden za rok. Nápadů je vždy asi 150, nakonec však uzraje jedno téma, které mám už nějak sesbírané ve skicácích a najednou vidím v hlavě, jaké má být barevně a jaký celkový pocit bude látka mít. V ten moment tvoříme. Jednou to byl Podzimní květ, kdy jsme s Luigim (grafika) seskládali pugéty z krásných podzimních listů a dobrot. Krása podzimních sytých tmavších barev mě nenechává v klidu, stejně jako kvítí kolem zlatých polí uprostřed léta. Je to až bláznivý stav, kdy nad tím vším stojí hlava a prožívám krásu toho co vidím, v plné
síle.
Moje přirozená reakce je vzít si tužku a skicák a nakreslit si aspoň kousky. Nejladněji ohnuté lístky, které se místy ztrácí ve světle. Míhají se jako život, náš kousek času. Jsou tam a už zase nejsou, ani na chvilku nevypadají úplně stejně. Takto vznikl i předchozí vzor bych Louka, poletující kvítí, které lemuje polní cesty a vlní se na loukách naší krajiny. Úplně první vzor Slovácko vznikl jako sestava ilustrací, které jsem dělala na Moravě delší dobu převážně v době hodů. Mezi naše autorské vzory patří i kvíteček, kobaltový proužek či velká kostka, stejně
jako takové vzory patří na plátno lidového oděvu či obydlí.