PROČ KROJ? Současný vývoj kroje a lidového oděvu na Podluží.

Před asi deseti lety jsem na konferenci Živý folklor, kterou jsme pořádali s Jihomoravskou komunitní nadací, potkala docenta Petra Janečka z filozofické fakulty UK. Byla jsem tenkrát ve správní radě nadace, v terénu jsem portrétovala a ilustrovala krojované babičky-původní nositelky kroje, kterých na našich podlužáckých dědinách začalo nenávratně ubývat. 

Tyto ženy, mezi nimi i moje prababička Františka, nenosily nikdy nic jiného, než kroj. Jejich půvabný obraz nás v dědině provázel po celý život, ať už šly do kostela, jely na kole do vinohradu, nebo seděly na lavičkách před domem. Vídali jsme tak všechny varianty lidového oděvu ve variantě pro vdanou ženu v průběhu přírodního i liturgického cyklu roku. 

Krásné součástky jejich krojů jsou pozůstalostí v mnoha rodinách na Podluží. Často tyto rodiny po odchodu nositelky nevěděly, co s několika skříněmi těchto pokladů dělat. Záchraně a nalézání využití jsme se v nadaci věnovali, především ředitelka Zlata Maděřičová má zásluhu na zachování tisíců  původních krojových součástek, které dnes mají nové majitelky. Pan Janeček mě tenkrát oslovil, aby mě pozval ke studiu etnologie a kulturní antropologie. Protože jsem se tématu lidové kultury věnovala jako výtvarnice a často jsem o něm potřebovala mluvit veřejně, byla pro mě příležitost naučit se o něm přemýšlet i jinak, než intuitivně, vítaná. Časově bylo náročné studium zvládnout, trošku jsem to natáhla, ale nyní je úspěšně za mnou. Výzkum a svou absolventskou práci s názvem Proč kroj? Současný vývoj kroje a lidového oděvu na Podluží

jsem zaměřila na jev, který probíhá v posledních přibližně deseti letech až po současnost. 

Na mém rodném Podluží, kde je kontinuita nošení lidoveho oděvu témeř ojedinělým jevem na území ČR, se probudil zájem o nošení některých variant lidového oděvu, o kterých se dříve věřilo, že zanikají. Zatímco před přibližně 8-10 lety se v odborné literatuře psalo o původních nositelkách lidového oděvu jako o posledních, v mezidobí se probudil, a to jak v tomto regionu, tak i v dalších částech Evropy celospolečenský zájem o tradiční lidovou kulturu, její revitalizaci

a folklorismus, a to včetně masových komunikačních médií a elektronických sociálních sítí. Estetika inspirovaná reinterpretovanými prvky tradiční lidové kultury pronikla v posledních letech do společnosti jako trend, pozorovatelný globálně i v módním průmyslu. Příkladem mohou být oděvy v mé značce Tradice, navazující na střihové principy a zdobné prvky, jako jsou krajové porty. Jiným příkladem současných, lidovou kulturou inspirovaných, výrobků jsou například vyšívané kabelky, vyšité i i ušité na Podluží, ale také  trička či tenisky s motivem ornamentů od různých výrobců, kteří je vyšívají, malují, ovšem často se také jedná o tisk na výrobcích původem z dalekých zemí.

V jihomoravském etnografickém subregionu Podluží vedle původních nositelek lidového oděvu přibývají mladší ženy, mé vrstevnice, které navazují na nositelky původní, přebírají od nich vědomosti i samotné oděvy a nosí jejich různé varianty u stále více příležitostí během roku. Prostřednictvím společenských událostí i sociálních sítí se navzájem ovlivňují a inspirují. Některé z těchto žen i vyrábějí vlastní oděvy, oděvní součástky či doplňky, kterými dávají lidovému oděvu novou podobu, funkci i význam. Výzkum jsem zaměřila na devět výjimečných žen, mezi nimi například Hanku Pijákovou, která svůj krojový život prezentuje na Instagramu pod názvem Žena v kroji, Adélu Stancovou Sněhotovou, známou jako lékařka v kroji, Sašu Pečkovou, která tvoří pod značkou Vyšívaný folklór a také ji najdete na sociálních sítích. Některé mé narátorky nosí kroje od mala, navazují na nepřerušenou rodinnou tradici, jiné si našly vlastní cestu. Každy jeden příběh je nesmírně zajímavý a inspirativní. Proto jsem každému věnovala samostatnou kapitolu. Právě v kontextu pochopení těchto individuálních životních příběhů, zpracovaných pro účel práce biografickou metodou, lze nahlížet na zkoumané otázky:

Kdo jsou současné nositelky kroje pro vdanou ženu v prostředí moravského etnografického

subreginou Podluží, jaké varianty kroje během roku nosí a proč?

Jak se vyvíjí a proměňuje podoba kroje pro vdanou ženu v prostředí moravského etnografického

subreginou Podluží a jaké vlivy na tento vývoj a proměny působí?

Jak se vyvíjejí a jaký význam pro své nositele mají oděvy a doplňky s reinterpretovanými prvky tradiční lidové kultury?

Plné znění práce najdete ve veřejně dostupném archivu Univerzity Karlovy.

Současné nositelky nosí v průběhu roku stále častěji varianty kroje pro vdanou ženu, o kterých se ještě nedávno věřilo, že se z našich dědin vytratí. Je radost na to pohledět.