top of page

TKALCOVSTVÍ V TRADICI

Tkalcovství má v naší práci zastoupení v osobě pana Fidlera z Hlinska, paní Buchtelové z Malé

Vrbky a pana Kubáka ze Strmilova. V roce 2023 u nás najdete lehčí šátky z bavlny, lnu a hedvábí, teplejší z vlny, vlněné kabátky, ušité z utkané metráže, nebo zdobné tkané vzory na páscích. Za každým tímto výrobkem stojí člověk s velkým srdcem pro řemeslo a více než stoletá tradice výrobních postupů.


JOSEF FIDLER - šátky z bavlny, lnu a viskozového hedvábí


S panem Fidlerem spolupracujeme od roku 2016.

Pro zákazníky Tradice tká na šály a šátky. Tká je na ručních stavech, vyrobených panem Kubákem ze Strmilova. Pan Fidler má své celkem 3 stavy různě pojmenované a stejně osobitý je i jeho vztah k celé chalupě, která je součástí původní zástavby, zvané Betlém, uprosřed Hlinska. Hlinsko je historicky s tkalcovstvím hluboce spjaté. Jako se ve Dvoře Králové říká, že kam hodíš kamenem, trefíš textiláka, říká se i, že to bylo s tkalci na Hlinsku. Pamětníci popisují tlukot stavů, který byl široko daleko v oblasti slyšet. Došlo však k obrovskému úpadku tkalcovského řemesla a to do té míry, že technika zvaná žynylka, která měla právě zde velkou tradici, došla k zapomnění a nikdo už ji neuměl vyrábět. 


A právě pan Fidler obnovil tkalcovský tep modré chalupy, vrátil do ní stavy a znovunalezl, jak se

žinylka dělá. Sám pan Fidler označuje žinylku jako český textilní korunovační klenot. Výroba žinylkového plédu je opravdu mistrovsky složité řemeslo, k jehož postupu si musel pan Fidler projít vlastní náročnou cestu, která trvala několik let. Nikdo mu totiž know how nepředal. K tomuto se váže vtipná a napínavá příhoda, nikdo ji ale neumí povyprávět tak, jako pan Fidler sám. I když jsem ho slyšela povídat to dobrodružství několikrát, pokaždé čekám v napětí na klíčovou scénu. Tento příběh si někdy zajeďte do Betléma poslechnout.


Pro značku Tradice však pan Fidler nedodává žinylková díla, ale šátky z bavlny, lnu a viskozového hedvábí v přírodních odstínech a pak šátky barevné bez použití lnu. 

U šátku přírodních barev vymyslel vazbu tak, aby v daném materiálu a barvě krásně vynikla jeho

precizně utkaná vazba. Třásně pak váže ručně. Použitý len je v šátku patrný v podobě malých

jakoby zalámaných svazků v odstínu více do šeda. Je to detail, pro který mám tyto šátky tak ráda. Letos jsem poždala o šátky barevné, do červena a do modra tak, aby se hodily k našim látkám a k přírodě za oknem. Pan Fidler mě překvapil šátky čistě rudé a čistě tmavomodré plochy, které lemuje decentní káro a působí tak víc tradičně, přehozený přes ramena jako tzv. vlňák, typický ke korjům třeba u nás na Podluží. 


Pan Fidler je titulovaný Nositel tradic lidového řemesla. V roce 2017 byla technologie výroby žinylky zapsána na seznam nematriálních statků České republiky.



HANA BUCHTELOVÁ - pásky s činovatí


Paní Buchtelová a pan Urban jsou u nás jediní mistři, kteří se věnují tkalcovské technice zvané

ČINOVAŤ, nebo také horňácká činovať. Žijí ve stejné obci Malá Vrbka na Horňácku, etnografickém subregionu Slovácka na Moravě.  Paní Hana Buchtelová a pan  Urban jsou titulovanými Nositeli tradic lidového řemesla a Mistry tradiční rukodělné výroby. ČINOVAŤ je světově unikátní typ tradiční lidové tkaniny z oblasti Horňácko a je zařazena na seznamu Nemateriálních statků Jihomoravského kraje. Činovať zdobila jak lidový oděv u mužů a žen, tak povlečení či například ubrusy a jak v oděvu tak bytové kultuře měla své místo v určitém období více na výsluní . Uvádí se, že původnější využití bylo v oděvu, především na pracovní zástěře mužů a v živůtku spodniček žen a že s ústupem nošení lidových oděvů se více rozmohlo využití v interiéru, zejména na povlečení, které současně zdobilo jizbu. Krása a počet polštářů ve výbavě nevěsty byly důkazem jejího bohatého věna a chloubou, kterou si vezla hrdě na odiv na voze do svého nového domova, k rodině ženicha. Ovšem například na ubruse měl prý činovať už Karel IV. 

Estetika tradičních vzorů činovaté tkaniny je jedinečná, dnes nejvíce užívané vzory pochází

především z krojů. V současnosti se využívá nejvíce na dekoračních předmětech. Typické vzory,

řazené v pruzích, i laické oko rozezná jako něco lidového, tradičního. Nejobvyklejšími barvami jsou červená, nebo kombinace červené a černé ve vzoru na podkladu smetanové barvy, která se někdy označuje jako bílá. Další často se objevující barvou je žlutá. 


Spolupráci jsem zatím započali s paní Buchtelovou letos v roce 2022. 

Paní Buchtelová tká na stavu starším než 200 let, který zdědila po dědečkovi a který prý její

pradědeček kdysi přivezl z Ameriky. Dědečkovu práci od dětství pozorovala. Ač vystudovala

zahradní architekturu, věnuje se naplno tkalcovskému řemeslu. K šatům a sukním v oděvní kolekci Tradice máme běžně vždy i pásek na dotvarování siluety. Pásky jsou u klientek velice oblíbené, slouží stejně prakticky dobře, jako kdysi přímo zavinovací střihy krojových sukní, protože v průběhu života a změn postavy vždy vykouzlí padnoucí oděv.

Chtěla jsem nabídnout produkt, který bude unverzální jak velikostí, tak vzhledově. Utkané přednice všíváme do pásků ušitých nejčastěji z jednobarevných látek z naší stálé nabídky. Prvních několik desítek pásků si tak stálé klienkty koupily témeř okamžitě. Pásky jsou nyní  jako doplněk k našim kolekcím v nabídce všech našich prodejců v České republice i na Slovensku.



VLNA FILIP KUBÁK - vlňáky, vesty a kabátky


U Kubáků ve Strmilově se pracuje především s vlnou. Pracují zde Zdeněk Kubák, Nositel tradice a jeho syn Filip, který provoz vede. Filip ví, z kterých ovcí vlna pochází, k farmáři si jezdí sám, když se vlna stříhá, následně vlnu nechá vyprat, a podle potřeby pak zpracovává dál v přízi, kterou nechá obarvit v barvírně nedaleko a opět si ji odváží na finální zpracování, utkání už konkrétní látky. Přímo u Kubáků sahá tradice tkaní do roku 1870, řemeslo se předává z otce na syna, celý příběh tkaní ve Strmilově je však ještě o kus delší, dohledatelný až do roku 1654. Dnes se zde stále pracuje na stavech z 30. let, samotné tyto stroje jsou pozoruhodně krásné a můžete při jejich práci pozorovat celý mechanismus výroby.


Do naší nabídky práv přibyl vlňák. Říká se tak velkému vlněnému šátku, který nosily především na venkově ženy každého věku, od děvčátek až po stařenky, namísto kabátu, který si často nemohly dovolit. Na Slovácku v něm zejména babičky chodí doposud. Šátek je čtvercový, nosí se nejčastěji přeložený, cípem dolů na zádech. Typickým vzorem pro tradiční vlňák je káro. Náš vlňák má káro v jemném odstínu indiga v jednom rohu. Základní barvou je režná béžová, neutrální na kombinovaní.


Náš vlňák můžete nosit kárem nahoru, anebo vzor schovat a ukázat pouze béžový odstín, jak se

vám to zrovna hodí. Najde svou univerzálností  větší uplatnění ve vašem každodenním odívání.

Nahradí pončo, kardigan nebo i lehčí kabátek. Krásně poslouží i jako malá deka, příkrýt dokáže i

ramena dvou osob, schováte pod něj své děti.. 

Metráž ve vzoru rybí kosti jsme nechali utkat ve dvou odstínech, světlé studené a tmavší teplé

béžové. Šijeme z nich kabátky a vesty, které krásně doplní naše oblečení z lehčích materiálů. Rybí kost je nadčasově elegantní, v naší tmavší béžové vynikne vzor díky kombinaci tří odstínů příze,zatímco u naší světlé varianty je využitá jediná barva a vzor vnímáte jen pod určitým úhlem světla. Díky práci na historických strojích s velkým podílem ruční práce a dlouhé rodinné tradici výroby jsou produkty takové, jaké jsou. Zcela jedinečné. Při dobrém zacházení vám budou sloužit po generace, jako stále slouží ty, které byly vyrobeny kdysi.



Comments

Rated 0 out of 5 stars.
No ratings yet

Add a rating
bottom of page